Brněnské ozvěny festivalu izraelského filmu KOLNOA 2024 se uskuteční 20. října 2024 ve Vile Stiassni na adrese Hroznová 14.

Filmový festival nabídne divákům sérii tří krátkých filmů a jeden celovečerní snímek. Promítání bude předcházet zážitková výuka hebrejštiny a seznamka v jednom lektory Hany Bednaříkové, ve které se návštěvníci seznámí nejen s taji hebrejského jazyka, ale i mezi sebou navzájem. V odpoledním programu nabídneme divákům výběr hraných a dokumentárních filmů, které odrážejí nejen složitou izraelskou realitu, ale zejména radosti a strasti všedního dne.

Série filmů budou proloženy čtením vybraných povídek od známého izraelského autora Ephraima Kishona, které přednese brněnský herec Vladimír Hauser. Ephraima Kishona v letošním roce by oslavil sto let od svého narození, rádi bychom jeho dílo připomněli v této složité době, jelikož dokázal satirickým humorem zlehčit i vážná témata.

Vstupenky jsou k dispozici na www.stetl.cz a v síti www.goout.net .

¬¬¬¬
Seznamka Mazel / Dating Mazel

Pokud jste vždycky chtěli říkat šalom místo ahoj a zároveň stále hledáte spřízněnou duši, vyzkoušejte jedinečnou výuku hebrejštiny a seznamku v jednom.

Seznamka Mazel vám dá možnost nejen obohatit své jazykové dovednosti, ale také navázat nové kontakty v prostředí, které podporuje otevřenou komunikaci a sdílení zájmů. Přijďte strávit 90 minut, které vám přinesou nejen nové jazykové znalosti, ale i příležitost poznat zajímavé lidi a možná objevit i hlubší spojení.

Lektorkou této akce je Hana Bednaříková, autorka Hebrejského výukového diáře, který je unikátním průvodcem pro ty, kteří se chtějí hebrejštinu naučit jednoduchým a praktickým způsobem. Diář kombinuje každodenní plánování s jazykovým vzděláváním a je skvělým nástrojem pro každého, kdo chce plynule integrovat hebrejštinu do svého života.

Série krátkých filmů

Přesuňte se s námi do všedních dní mladých lidí žijící v nelehké době. Série krátkých filmů přinášejí pohled na život a vztahy běžných lidí v současné izraelské společnosti.

 Paradise
Snímek Paradise vypráví příběh mladého Palestince Alího, který už léta žije v Berlíně a nyní přijíždí na návštěvu do Izraele. Po nepříjemném přivítání na letišti se Alí rozhodne pro výlet na Sinaj. Poté, co cestou vyřkne jednu malou lež, se Ali
na nádherných sinajských plážích zaplete do nečekané krize identity.

 Francouzská
Krátký film odehrávající se v narůžovo nalakovaném světě manikérky Sari byl natočen na začátku roku 2024 v realitě plné sirén a raket. Jedním z cílů natáčení bylo poskytnout všem tvůrcům i herečkám (Rona¬-Li Šimon – Fauda, Hadas Jaron – Shtisel) kapku naděje v posledních měsících plných bolesti a smutku. Pod líbivou estetikou gelových nehtů se film zabývá vztahy a důvěrou, lží a podváděním, bolestí, záští a odloučením.

Film byl natočen také jako způsob, jak odvést myšlenky od psychicky náročné reality v Izraeli po událostech roku 2023.

 Slunce vychází dole
Kronika města. Zažijte pohled na běžný den dvou žen bez domova, a zároveň dvou mladých místních dívek, řešících běžné problémy mladé generace zatížené náporem kritiky sociálních sítí. Snímek je malou kronikou města za slunného rána v Tel Avivu.

Tento krátký film vznikl v době covidové pandemie částečně jako odraz frustrace
a osamocení. Příběh dává do kontrastu osobní problémy mladého člověka s děním v ulicích, čímž se dotýká problematiky celé společnosti velkého města.

Ze života Ephraima Kishona

Ephraim Kishon (1924–2005) byl izraelský spisovatel, dramatik, scénárista a režisér, známý především satirickým humorem a schopností zlehčit i vážná témata.

Narodil se v Budapešti jako Ferenc Hoffmann. V Maďarsku zažil nástup fašismu a antisemitských zákonů, byl nucen opustit univerzitní studia a začal se učit na zlatníka. V roce 1944 byl odeslán do pracovního koncentračního tábora Jelšava. Svoje přežití přikládal dobré znalosti šachu, kterou zaujal jednoho z dozorců. Koncem války se mu podařilo uprchnout a zbytek konfliktu strávil v Budapešti pod identitou slovenského dělníka. Německy znějící příjmení Hoffmann si Ferenc po válce změnil na Kishon a působil jako žurnalista.

V roce 1949 emigroval se svou manželkou do Izraele. Tehdy také došlo k poslední změně jeho jména, a to na Ephraim Kishon, prý ze svévole imigračního úředníka. Zpočátku Kishon pracoval v pomocných profesích, v kibucu se například staral o toalety. Spisovatelské ambice ho neopouštěly, musel však nejprve proniknout do hebrejštiny, kterou (stejně jako jidiš) původně neznal. Průlom pro jeho kariéru znamenal pravidelný sloupek v novinách. Jako spisovatel se tedy nakonec prosadil v zemi, z níž nepocházel, a v jazyce, který nebyl jeho mateřštinou.

Kishonovo dílo zahrnuje stovky povídek, divadelních her a filmových scénářů. Často vycházel z osobních zkušeností, mimo jiné z prožitků imigranta, a projevil se jako bystrý pozorovatel lidských slabostí a absurdity každodenního života. Jeho tvorba se dočkala překladu minimálně do 37 jazyků. Postupně dospěl i k divadlu a filmu. Dvakrát získal Zlatý glóbus a dvakrát byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film.

Se svou druhou manželkou Sarou měl tři děti, její smrt roku 2002 ho těžce zasáhla. Závěr života strávil ve Švýcarsku se svou třetí ženou, rakouskou spisovatelkou Lisou Witasek.

Inkognito v Praze

Zažijte situace, které by se mohly zdát banální, s nečekaným nábojem humoru a ironie. Kdo by například neznal poskakující pračku při vysokých otáčkách? Kishon dokáže stokrát viděné situaci vdechnout nový život, a vy se musíte smát nad absurdností a paradoxy, které vystihuje.

Příběhy vás provede divadelní herec a brněnský rodák Vladimír Hauser. Zkušený a spolehlivý vypravěč s uhrančivým pohledem a silně vyvinutým smyslem pro příběh. Když právě nehraje, čte – doma nebo v rozhlase.

Blaumilchův kanál

Ozvěny festivalu KOLNOA zakončí celovečerní humoristický snímek, satirická komedie scénáristy a režiséra Ephraima Kishona.

Ze sanatoria pro duševně choré utekl pacient, který má zálibu v kopání tunelů. Na útěku
z ústavu se zmocnil sbíječky, dostal se v pět hodin ráno do ulice na Allenby ve městě Tel Aviv a začal rozbíjet asfalt.

Z jakého důvodu? Chtěl vybudovat v Tel Avivu kanál jako v Benátkách, aby se po něm dalo jezdit na gondolách. Mezitím byrokraté, hledají toho, kdo dal svolení k práci, ale ukazuje se, že řešení není vůbec jednoduché… Nikdo totiž nechce přiznat, že netuší, kdo „opravu“ silnice nařídil.

Jen blázen Blaumilch se spokojeně usmívá a vesele vrtá dál…

Zdroj a foto: ŠTETL centrum židovské kultury