Příběh, emoce, vzpomínky. To všechno dokáže u nás vyvolat vizuální umění, ať už jde o výtvarná díla, mediální obrazy anebo reklamu. Často se hovoří o vztahu mezi umělcem a jeho tvorbou, ale už méně o tom, jak ovlivňují umělecká díla běžné lidi a jejich mozek. Nahlédněte ve středu 24. dubna v brněnském Kině Scala s výzkumníkem Petrem Adámkem z Národního ústavu duševního zdraví do výzkumu na pomezí psychologie vizuálního vnímání, umělecké teorie a neurověd. Přednášející je součástí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek, která se zabývá vlivem výtvarných děl na lidský mozek.
Příběh, emoce, vzpomínky. To všechno dokáže u nás vyvolat vizuální umění, ať už jde o výtvarná díla, mediální obrazy anebo reklamu. Často se hovoří o vztahu mezi umělcem a jeho tvorbou, ale už méně o tom, jak ovlivňují umělecká díla běžné lidi a jejich mozek. Nahlédněte ve středu 24. dubna v brněnském Kině Scala s výzkumníkem Petrem Adámkem z Národního ústavu duševního zdraví do výzkumu na pomezí psychologie vizuálního vnímání, umělecké teorie a neurověd. Přednášející je součástí výzkumné skupiny Obraz, mysl a mozek, která se zabývá vlivem výtvarných děl na lidský mozek.
Mohl byste laicky přiblížit víc to, o čem budete hovořit v přednášce Jak působí výtvarná díla na lidský mozek?
Petr Adámek: Pokusím se ve stručnosti nastínit, jak vlastně vznikl obor experimentální neuroestetiky, popsat přístroje, se kterými pracujeme, a hlavně se zaměřím na to, jakým způsobem a proč v nás některé obrazy zanechávají tak silný dojem.
Jak jste se dostal k tomuto tématu?
Petr Adámek: Vždy mě zajímala biologie, a již v rámci magisterského studia jsem pracoval s nejnovějšími metodologické postupy zkoumání uměleckých děl. K vizuálnímu vnímání a tomu, jak ho zpracovává mozek, tak byl opravdu už jen kousek.
Můžete ve zkratce popsat, jaká je metodika vašeho výzkumu?
Petr Adámek: Opravdu ve zkratce? Velice složitá. Teď vážně, vždy je potřeba přemýšlet o tom, co vlastně hledáme v tom či onom konkrétním případu a zda přístroje, které používáme, jsou vůbec schopné ve svých výstupech/datech na naši konkrétní otázku odpovědět.
Co zajímavého jste během výzkumu zjistil či zpozoroval?
Petr Adámek: Jeden z nejzajímavějších výzkumů teď aktuálně doděláváme. Zaměřili jsme se na to, jak u lidí vzniká pocit toho, že na ně obraz opravdu silně působí, ať už emočně nebo esteticky. A zda tato vysoce osobní zkušenost má nějakou obecnou charakteristiku napříč společností, a pokud ano, jestli s ní lze nějak pracovat.
Když mluvíme o výtvarných dílech, i reklamní či mediální sdělení se dají z pohledu jejich estetiky či techniky označit za výtvarná díla. Rozlišoval jste při výzkumu výtvarná díla na ta s uměleckou hodnotou a na ta, jež jsou konzumní? Jaký klíč jste použil?
Petr Adámek: Ano i ne. Zase záleží na detailech konkrétního výzkumu, a otázce, kterou si pokládáme. Za posledních pár let máme několik prací, které se zaměřovaly na ryze výtvarná díla a další pak na mediální zobrazení konkrétního tématu. V současnosti chystáme nové projekty, které se zaměří mimo jiné na rozdíl mezi estetickými/uměleckými a ryze „momentkovými“ fotografiemi.
Jak se dají využít výsledky vašeho výzkumu?
Petr Adámek: S primárním výzkumem je to vždy těžké. Praktická aplikace by se určitě našla, avšak primární výzkum se snaží zodpovědět a popsat základní charakteristiky určitého fenoménu. Později někdo vaše výsledky může a nemusí použít ve výzkumu aplikovaném.
Petr Adámek
absolvoval obor Dějiny umění na FF JU v roce 2013. Magisterský titul poté získal na Semináři dějin umění FF MU v Brně za práci pojednávající o experimentálním výzkumu umělecké intence. Již během svého studia v Českých Budějovicích aktivně spolupracoval na uměleckohistorických grantových projektech a věnoval se publikační činnosti. Při studiu v Brně se však začal zajímat o současný neurovědní výzkum a zaměřil se na oblast lidské percepce uměleckých děl. V současné době je studentem doktorského studia oboru Neurověd na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Pod vedením doc. Ladislava Kesnera pracuje ve výzkumném týmu Obraz, mysl, mozek v laboratořích Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech a zároveň spolupracuje na chodu kognitivní laboratoře Univerzity Palackého v Olomouci.
24. 4. (středa)
Start: 20:30 hod.
Vstupenky: bit.ly/SmartTalk2404