Na začátku prosince roku 1989, tedy krátce po pádu Berlínské zdi a uprostřed politických otřesů v Československu, navázalo Brno partnerství se německým Stuttgartem. Společná vazba je jednou z nejsilnějších, jakou Stuttgart i Brno má. Svědčí o tom spolupráce na úrovni školství, sportu i politiky. Při příležitosti výročí jela brněnský delegace v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou stvrdit další pokračování partnerství, ale třeba také pokřtít tramvaj pojmenovanou Brünn/Brno či zahájit výstavu věnovanou vile Tugendhat.

V Německu uzavřelo Brno partnerskou smlouvu se dvěma městy – Lipskem a Stuttgartem. Právě s druhým jmenovaným slaví v letošním roce 30. výročí. Smlouva byla totiž podepsána 4. prosince 1989. V té době šlo především o symbol spojení Západu s Východem, později Stuttgart pomohl městu Brnu při vstupu do Evropské unie.

„Města Brno a Stuttgart se podpisem partnerství zavázala, že budou sloužit míru a porozumění mezi národy. Společná vazba výraznou měrou přispěla k česno-německému usmíření, je viditelnou známkou kulturního uznání a podporuje setkávání a osobní výměny na všech rovinách,“ uvedl při slavnostním večeru na stuttgartské radnici primátor města Fritz Kuhn.

Právě téma usmíření rezonovalo i slavnostním večerem, kdy představitelé německého města poděkovali městu a pořadatelům festivalu Meeting Brno za uspořádání každoroční Poutě smíření. V letošním roce se oficiální stuttgartská delegace přijela podívat do Brna právě v době konání festivalu. Workshopů a festivalových akcí se v minulých letech aktivně účastní řada stuttgartských institucí, žáků, mimo jiné i místostarostka Isabel Fezer se v roce 2016 zúčastnila diskuzního fóra na téma „Rozvoj společné vlasti“.

„O kvalitě vzájemného partnerství svědčí také ocenění Koordinační rady Česko-německého diskuzního fóra. Vztah Brna a Stuttgartu byl v roce 2003 prohlášen za nejlepší česko-německé partnerství mezi velkoměsty,“ připomněla brněnské primátorka Markéta Vaňková.

Před podpisem primátorky Vaňkové do Zlaté knihy města, si oba představitelé vzájemně vyměnili dary. Do Stuttgartu tak putovala karafa, víno a dres SK Líšně, která má s tamním fotbalovým klubem družbu. Od německých partnerů obdržela primátorka na oplátku dres ženského volejbalového družstva se svým jménem, sadu vín a také sazenici vinné révy z místního městského vinohradu.

Tramvají po městě
Partnerství obou měst si mohou jejich občané připomenou i v každodenním životě. Konkrétně při jízdě městskou hromadnou dopravou. Ve Stuttgartu byla totiž slavnostně pokřtěna tramvaj nesoucí název Brünn, tedy Brno.

„Tato tramvaj nebude jediným dopravním prostředkem, který připomíná svazek mezi našimi městy. V roce 2009 jsme při příležitosti našeho dvacetiletého partnerství v Brně pokřtili tramvaj jménem Stuttgart. Od roku 2012 pak vody brněnské přehrady brázdí dvoupalubová loď Stuttgart,“ upřesnila při křtu Markéta Vaňková. Samotný akt pak probíhal poměrně netradičně – tramvaj se totiž pokřtila vodou z řeky Svratky.

Vynikající spoluprací se navíc mohou pochlubit také oba dopravní podniky. Dopravní experti již několikrát společně plánovali dopravní přestavby či infrastrukturu. A brněnští řidiči se v roce 2017 zúčastnili Mistrovství Evropy v dovednostních soutěžích řidičů tramvají, která se odehrála právě ve Stuttgartu.

Funkcionalistický odkaz
Další brněnskou stopu si mohou aktuálně Stuttgarťané prohlédnout nedaleko svého města, a to ve Schwäbisch Gmündu. Na začátku týdne zde byla slavnostně otevřena výstava věnující se vile Tugendhat. Při této příležitosti zde ředitelka vily Iveta Černá provedla návštěvníky výstavou. Seznámit se s historií vily mohli lidé také na německé přednášce, kterou si připravila Lucie Valdhansová, z dokumentačního a studijního oddělení funkcionalistické památky.

Mies van Der Rohe, architekt brněnské vily, je navíc úzce spjatý se Stuttgartem. Představitel bauhausu, který letos slaví sto let od svého založení, byl vedoucím projektu výstavby tzv. Weissenhofu. Tedy dělnické kolonie vybudované ve Stuttgartu v roce 1927, na které se podíleli světoví architekti, mezi nimi i Le Corbusier.

Schwäbisch Gmünd je navíc město, které v roce 1953 jednomyslným rozhodnutím zastupitelstva převzalo patronaci nad Němci vyhnanými po II. světové válce z Brna. Tímto aktem se přes noc zdvojnásobil počet obyvatel města ze 16 tisíc na 32 tisíc.

Zdroj a foto: MMB