Dvě expedice na dvě stanice na dvou ostrovech vypravila letos do Antarktidy Masarykova univerzita. Výprav jiných zemí se navíc účastnili další tři vědci z MUNI. Všem se podařilo splnit většinu plánovaných aktivit a dovezli si celou řadu vzorků a údajů, které budou dál zkoumat v laboratořích v Brně.

Tradiční výprava na stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse měla letos třináct členů oborově zaměřených na geomorfologii, glaciologii, paleontologii, klimatologii, mikrobiologii, ekologii a rostlinnou fyziologii.

„Letošní jižní letní sezóna byla chladnější, než je dlouhodobý průměr, což se projevilo mimo jiné i v mírném nárůstu hmoty místních ledovců, v nižší mocnosti pravidelně roztávající aktivní vrstvy nad permafrostem nebo nahromaděním mořského ledu v okolních průlivech, což způsobilo komplikace při návratu expedice. Kombinace s nízkými srážkami ale byla vhodná pro terénní práci a podařilo se nám splnit téměř všechny plány,“ přiblížil letošní podmínky na ostrově Jamese Rosse Daniel Nývlt, který výpravu vedl.

Vědci na ostrově Jamese Rosse.i

Zaměření výzkumu na základně provozované Masarykovou univerzitou vědci rozšiřují, například letos se mikrobiologové zaměřili na výzkum bakterií s přirozenou produkcí antimikrobiálních látek, které mohou být alternativou k syntetickým antibiotikům.

Letos poprvé vyrazila expedice na Nelsonův ostrov v Jižních Shetlandách, kde byl jejím hlavním úkolem úklid staré stanice a jejího okolí. Základnu nově nazvanou CzECO Nelson tam před třiceti lety postavil cestovatel Jaroslav Pavlíček. Stanice už ale nevyhovovala a bylo třeba ji připravit na případnou rekonstrukci v dalších letech. Členům výpravy se nakonec podařilo vytřídit a odeslat do Chile k likvidaci na 11 metrů krychlových odpadu, z něhož část tvořil už nevyhovující materiál stanice a část pak odpady naplavené do jejího okolí mořem, protože i Jižní oceán už ohrožuje znečištění.

Stanový tábor na Nelsonově ostrově u základny nově nazvané CzECO Nelson.i

„Členové výpravy se mimo úklidu věnovali i vědecké práci. Provedli terénní průzkum hnízdišť ptáků, která se od poslední studie českých odborníků na tomto místě uskutečněné před 25 lety významně změnila. Stáhli také data z loni nainstalované meteostanice, změřili hloubku, v níž se nacházel permafrost a odebrali vzorky rostlin,“ doplnil vedoucí expedice Pavel Kapler.

Do Antarktidy se letos podívali i další vědci, a to jako členové výprav jiných zemí. Miloš Barták se připojil k chilské expedici na Ostrov krále Jiřího, kde se zaměřil se na měření fotosyntetických procesů u lišejníků ovlivněných dlouhodobým experimentálním oteplením za pomoci expozičních komor s otevřeným vrcholem a také na experimenty zaměřené na odezvu různých druhů lišejníků na vysychání stélek. Podařilo se mu také odebrat vzorky mechů a lišejníků na významných lokalitách ostrova, jako je zátoka Collins Bay nebo ostrov Ardley.

Botanik Miloš Barták pracoval na Ostrově krále Jiřího.i

„V tomto byla expedice na stanici Escudero velice plodná, protože jsem mohl dělat sběry vzorků pro další výzkum i v místech, kam se běžný smrtelník nedostane. Přístup na místa se zvláštním režimem ochrany se řídí jakýmsi pořadníkem a trvá dlouho, než se tam dostanete. Já jsem měl díky aktivitě Chilanů povolení k návštěvě i sběru vzorků a podařilo se mi získat také endemické druhy lišejníků, u nichž zkoumáme odolnost vůči stresovým faktorům souvisejícím s globální klimatickou změnou jako opakované rychlé vyschnutí či prudké zmražení,“ přiblížil svou práci Barták.

Pro její výzkum unikátní oblasti navštívila také Barbora Chattová, která se zabývá studiem rozsivek, což jsou mikroskopické řasy výrazně se podílející na produkci kyslíku. Jako členka turecké vědecké expedice objela na palubě lodi Betanzos několik ostrovů v Západní Antarktidě v okolí Marguerite Bay. Získala řadu vzorků z ostrovů Ardley, Livingston, Galindez, Horseshoe a Lagotellerie. „Na většině z nich ještě nikdy nebyl proveden výzkum rozsivek a výsledky mé práce tak budou první v této oblasti,“ uvedla Chattová.

Do oblasti takzvaných Suchých údolí (Dry Valleys) ve Východní Antarktidě pak na přelomu roku vyjel také doktorand z geografického ústavu Martin Lulák. Byl členem americké expedice a součástí výzkumné skupiny profesora Johna C. Priscu z Montana State University, která se zabývá dlouhodobým studiem ekologických změn v této oblasti nacházející se poblíž americké vědecké stanice McMurdo.

Děkan Přírodovědecké fakulty MU Tomáš Kašparovský na tiskové konferenci při návratu expedic podotkl, že výzkum v Antarktidě otevírá možnosti k vědecké práci, propojování oborů a umožňuje vědcům i studentům sledovat například dopady klimatické změny v místech, kde se výrazně projevuje. Uvedl, že se bude snažit zachovat tyto možnosti i pro budoucí generace studentů.

Zdroj a foto: MUNI