Pojmenovat, a hlavně postupně odstranit z městské hromadné dopravy v Brně překážky, které trápí osoby se smyslovým hendikepem. Takový je cíl nového projektu Dopravního podniku města Brna a Masarykovy univerzity v Brně. Týmy obou institucí do konce roku aktivně sbírají podněty, v příštím roce přejdou k jejich vyhodnocování a následně k řešení. V tuto chvíli jich mají 140.
„Dlouhodobě pracujeme na odstraňování bariér v městské hromadné dopravě pro osoby s tělesným postižením. Všechny nové vozy, které nakupujeme, jsou nízkopodlažní, díky tomu máme už sto procent nízkopodlažních autobusů a trolejbusů. Všechny nové a rekonstruované zastávky jsou bezbariérové. Školíme řidiče a revizory, aby uměli lidem s postižením pomoci. Přesto chceme jít kupředu a zjišťovat, jaké další kroky můžeme podniknout, aby naše služby byly pro osoby s různými typy znevýhodnění ještě dostupnější a příjemnější. Koho jiného se ptát než přímo jich. V tom vidím velký přínos tohoto projektu – spolupráci se Střediskem Teiresiás, Tyflocentrem nebo s Unií neslyšících,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.
„Jako společnost už si dobře poradíme s bariérami pro osoby s tělesným postižením. Svět nevidomých a neslyšících je nám ale stále vzdálený a tím i jejich potřeby. V rámci projektu provádíme hloubkové rozhovory s lidmi se smyslovým znevýhodněním a sbíráme od nich podněty z každodenního života. Ve spolupráci s dopravním podnikem pak budeme vyhodnocovat, zda a nakolik jsou řešitelné. V tuto chvíli jich je přibližně 140, počítáme, že do konce roku se dostaneme na 200,“ sdělil Robert Osman, sociální geograf Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí projektu.
Podněty ze strany neslyšících a nevidomých jsou dvojího typu. Na jedné straně jde o optimální přenos aktuálních dopravních informací, na straně druhé o fyzické bariéry. „Velkým překvapením pro nás bylo, že si neslyšící nemusí poradit s psaným textem. V LCD panelech by jim tak u názvů zastávek například pomohly ikony staveb nebo míst, které se vyskytují v okolí,“ vysvětluje Pavel Zemánek, který se projektu věnuje za DPMB.
„Pro nevidomé mohou být problematické přístřešky na zastávkách. Někdy bočnice mají, někdy ne. Někdy jsou opatřeny reklamním výlepem, jindy jsou jen prosklené. Lidé se zrakovým postižením tak do nich snadno mohou narazit. Stejně tak lavička na zastávce. Pokud je zabudována do přístřešku a nemá nožičky, nevidomý ji holí nemusí odhalit a může dojít k jeho zranění,“ přibližuje Osman.
Během příštího roku se tým bude zabývat možnostmi řešení vybraných podnětů. Nejpozději v roce 2025 pak dojde k jejich realizaci. Projekt je financován Technologickou agenturou ČR, konkrétně z programu Doprava 2020+.
Zdroj a foto: DPMB