V prvním článku jsem se rozepsal, jak si správně vybrat jazykovou školu a co vše je potřeba před odjezdem zařídit. Kdo tento článek nečetl, může si ho najít zde. Já osobně jsem si zvolil brněnskou agenturu TUTUKI (www.tutuki.cz), která se zaměřuje na studium v zahraničí a vše zařídila za mě. Protože článek píši zase přímo já Tomáš (32), founder BRNO today, tak je opět trochu více osobní a v první osobě. V tomto druhém článku si můžete přečíst, jak to vypadá ve škole, jaký byl můj první den, něco o výuce nebo třeba o ubytování.

Rozřazení a první dny ve škole
Prvního dne jsem se trochu bál, protože jsem si nedovedl představit, že celé přijetí a začlenění proběhne jen v angličtině. Jako věčný začátečník jsem neměl zrovna hvězdnou angličtinu a z Česka jsem ji nebyl zvyklý ani používat. Moje obavy odpadly hned při příchodu. Všichni ve škole, vlastně v celém Londýně, jsou velmi milí, vstřícní, usměvaví a mají pro cizince pochopení, což je oproti České republice velký rozdíl.

V Milner school of English začínají nové kurzy každé pondělí. Noví studenti se dostaví o hodinu dříve, než je běžné. Hned ze začátku dostanete písemný test zaměřený na gramatiku a udělají s vámi krátký pohovor. Na základě těchto dvou faktorů budete rozřazeni do příslušné skupiny. Ve škole je hodně úrovní od těch nejnižších elementary, přes intermediate až po advanced. Každého, kdo už angličtinu někdy viděl a slyšel, tedy mají kam zařadit. Osobně jsem byl mile překvapen, že jsem po rozřazovacích testech neputoval rovnou do nejnižších tříd. Výuka teda mohla začít.

Jak jsem už výše psal, kurzy začínají každé pondělí, tudíž noví studenti se vždy připojí do tříd ke stávajícím studentům. První dny jsou pro nováčka nepatrně náročnější, protože se musí rychle adaptovat. Rozhodně se ale nemusíte bát, rychle se do toho dostanete. Jde to samo a všichni vám rádi pomohou. Každý týden někdo do třídy přichází a odchází, lektoři tak mají bohatou praxi, jak s nováčky pracovat. Sám jsem měl první dny pocit, že jsem ve špatné úrovni, často nerozumím a všichni mluví lépe než já. Po pár dnech se však tento rozdíl srovná. Vždy je lepší být zpočátku ve skupině s lehce vyšší úrovni, nutí vás to více mluvit, přemýšlet a dohánět ostatní. Pokud byste však i po delší době měli pocit, že třída, kam jste byli přiřazeni neodpovídá vaši úrovni (vyšší/nižší), není problém se nechat přezkoušet a přeřadit.

Spolužáci z celého světa
Spolužáci jsou z celého světa a všech věkových kategorií – od náctiletých, přes pracující až po seniory. Skutečnost, že angličtinu tady studují třicetiletí, čtyřicetiletí nebo i mnohem starší lidé, mě mile překvapila. Je to dáno i tím, že zrovna nejsou letní prázdnin. Nejvíce mladších studentů totiž jezdí právě v létě, když mají ve škole volno.

Je skvělé, že díky studiu v zahraničí máte možnost poznávat blíže různé kultury napříč celým světem. Najdete si přátele, kteří bydlí třeba v Argentině nebo v Japonsku. Například v mé skupině mám spolužáky z Peru, Thajska, Japonska, Argentiny, Itálie, Španělska, Turecka, Saudské Arábie nebo třeba z Kazachstánu. Průměrně do třídy chodí kolem deseti studentů. Koncem a začátkem roku nebylo však nic neobvyklého, když jsme byli ve třídě třeba jen čtyři, což je potom hodně individuální výuka. Škola však garantuje i maximální počet studentů ve třídu, to je myslím šestnáct. Někteří studenti sem jezdí studovat angličtinu třeba jen na dva týdny, jiní na několik měsíců, což je můj případ. Čím déle tu budete, tím se samozřejmě v jazyce posunete dále. Pro nějaký výraznější posun bych doporučil minimálně čtyři a více týdnů. Každá úroveň se učí podle rozdílných učebnic Oxford, Cambridge, které si můžete zakoupit nebo vám je škola za zálohu pouze zapůjčí. Každý den také dostáváte velké množství materiálů a papírů na doplňování a procvičování, které vám zůstanou.

Klasický školní den
Škola začíná každý den v 9:30. Je to fajn, protože i ráno si stihnete dodělat úkoly, které se vám večer už nechtělo psát. Výuka je rozdělena na dopolední část do 12:45, ve které se učíte gramatiku, procvičujete, konverzujete nebo hrajete hry. Odpolední část, která končí až 14:45 je už pouze konverzační. Můžete si tedy vybrat, jestli zvolíte pouze dopolední výuku nebo budete na angličtině pracovat intenzivnější a zapíšete se i na odpolední kurz. Já osobně jsem první týdny chodil jen na dopolední výuku a měl jsem toho nad hlavu. Od začátku tohoto roku chodím i na odpolední konverzace a můžu je jedině doporučit.

Ubytování v anglické rodině nebo po vlastní ose?
V případě zájmu škola zařizuje za poplatek studentům ubytování tzv. homestay, tedy ubytování v anglické rodině. Tento druh bydlení je mezi studenty, kteří přijíždí do školy a nebydlí trvale v Londýně, hodně populární a za mě ho mohu rozhodně doporučit. Je na vás, jestli si zvolíte samostatný nebo sdílený pokoj, pouze snídani, polopenzi nebo další varianty, které škola nabízí. Výhodou je, že zapojené rodiny mají několikaleté zkušenosti s ubytováváním studentů a jejich úkolem je s vámi u společného jídla komunikovat. Angličtinu si tak musíte procvičovat i mimo školu. Ceny za ubytování vychází velice příznivě, za samostatný pokoj s polopenzí dáte zhruba 5 500 korun za týden. Veškeré formality za mě opět zařídila agentura TUTUKI (www.tutuki.cz), bylo to tak bez starostí, a dokonce i bez jakýchkoli poplatků za zprostředkování, což mě mile překvapilo.

Protože jsem si zvolil jazykový kurz na více měsíců, část mého pobytu jsem si chtěl vyzkoušet i variantu ubytování po vlastní ose a vcítit se tak více do londýnského života. Ubytování se dá najít přes mnoho kanálů a inzertních serverů. Nejjednodušší a cenově poměrně příznivá varianta, jak ubytování v soukromí najít, je využit webový portál Airbnb. Pokud si navíc přes tento portál zarezervujete ubytování na více než 30 dní, často dostáváte výraznou slevu (cca 20–30 %), což už na ceně poznáte. Ceny jsou zde hodně různé, záleží, jestli vám stačí jen samostatný pokoj nebo chcete celý byt. Velký vliv na cenu má také lokalita, vybavení a další aspekty. Ubytování tedy můžete najít jak za příznivější cenu, než za jakou byste žili v anglické rodině, tak i mnohem dráž.

Když skončí škola
Abyste si toho z jazykového kurzu odnesli co nejvíce, po škole ve všední dny se určitě budete chtít učit, vypracovávat úkoly apod. Člověk však občas potřebuje vypnout a odreagovat se. Navíc Londýn se už řadu let právem drží na vrcholu nejnavštěvovanějších měst světa, proto se tu nudit určitě nebudete. Z Wimbledonu jste metrem nebo vlakem v centru za pár minut. Není tak problém si do města zajet na kávu, navštívit muzeum, galerii, památku, park nebo si zajít nakoupit do nějakého velkého obchodního centra či nákupní ulice. Co vše je v Londýně k vidění je na samostatný článek, to vám tady psát nebudu. Stačí si ale jen trochu zabrouzdat na internetu a rozhodně narazíte na hodně zajímavých tipů. Jen zmíním, že velkou výhodou jsou bezplatné vstupy do všech muzeí a galerií, kterých je v Londýně opravdu hodně. Proto máte za jakéhokoliv počasí pořád co dělat. Na návštěvu větších muzeí a galerií si rovnou vyhraďte celý den (např. Národní galerie, Přírodopisné muzeum nebo Britské muzeum).

Život v Londýně určitě není nudný a pořád je tady co dělat a objevovat. Od učení se nových věcí ve škole až po procvičování a využívání angličtiny v praxi odpoledne v kavárně nebo večer s kamarády u půllitru piva. Příležitostí je zde hodně, je potřeba se jen odhodlat, nebát se a využít toho. Já osobně jsem rád, že jsem se po mnohaletém pracovním stereotypu konečně odhodlal a na studium jazyka v zahraničí nakonec vyjel. Člověka to posune mílovými kroky dopředu.

Napsal/a: Tomáš
Foto: BRNO today