„V takové kvalitě a provedení, s jakým přišla v roce 2019 hvězdárna a uskupení VISUALOVE, máme modely vesmírných těles pouze v Brně. Unikátní vizuální zážitek tak na Kraví horu každoročně láká stále více lidí, vloni jich na Festival planet dorazilo 70 tisíc. Akce finančně podpořená městem je tak oprávněně jedním z vrcholů brněnské letní sezony,“ říká primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Na první pohled to není vůbec složité. Potištěná látka a spousta obyčejného, ventilátorem hnaného vzduchu. Ke vzniku atrakce, která dokáže v jeden okamžik přilákat tisíce lidí, aby si o ní desetinásobek dalších vykládal, vlastně nic dalšího nepotřebujete.

„Samozřejmě, že to tak jednoduché není,“ komentuje Festival planet Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno, velitel stroje na zázraky. „V jeden okamžik hladký průběh festivalu zajišťují přibližně dvě desítky pracovníků, kterým pomáhá řada dalších. Od uklízečů přes pořádkovou službu až po řidiče dopravního podniku nebo příslušníky městské policie. Pro Hvězdárnu a planetárium Brno se tak jedná o nejprestižnější, nejnavštěvovanější a organizačně nejsložitější akci roku. Nechceme ale bezduchou atrakci, díky níž vznikne bezpočtu selfíček. Naším cílem je, aby obyvatelé našeho města zcela přirozeně žili astronomií a aby považovali za samozřejmé, že se mohou z Kraví hory kdykoli vydat do vesmíru.“

Model již tradičně vznikl v Brně. Jeho grafickou podobu navrhli architekti světla Jan Machát a Michal Okleštěk z uskupení VISUALOVE, o tisk a sešití se postarali pracovníci společnosti Kubíček Factory.

První oficiální instalace ve veřejném prostoru se odehrála nad ránem 20. června 2023 na bastionu hradu Špilberku, odkud Temnalóna několik hodin shlížela na rodné město. Zde ostatně vznikly snímky doprovázející tento astronomický telegram. Od pondělí 10. do neděle 16. července, resp. od úterý 1. do úterý 8. srpna 2023 vždy odpoledne a večer se ní ale potkáte na Kraví hoře. Všechny podstatné informace pro svou návštěvu najdete na www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz.

 

Co Temnalóna ukazuje především?

Noční strana Země není černá, bezvýrazná ani statická. Sopečné erupce, polární záře, blesky nebo meteory vytvářejí světlo, které je patrné po dobu několika milisekund až po dny a týdny, dokonce i měsíce. Nejzřetelnější je ale to světlo, které vytváří člověk a jež slouží k zahnání tmy. Jde například o veřejné osvětlení, důsledky průmyslových nebo obchodních aktivit či dopravu. Může být také stopou jiných lidských činností – například hořící plyn je výsledkem těžby fosilních paliv, osamělá světla v mořích a oceánech se zase pojí s komerčním rybolovem. Tyto lidské zdroje nočního světla se navíc mění – v prostoru i v čase. Jak se lidstvo rozrůstá, je bohatší a má vyšší nároky na podobu každodennosti.

Je to těžké kvantifikovat, ale odhaduje se, že na naší planetě existuje nejméně 325 milionů pouličních lamp. Nejzářivější oblasti naší planety však nemusí být nutně ty nejosídlenější, nýbrž nejvíc urbanizované. Stačí srovnat západní Evropu s Čínou a Indií. Příkladem rozděleného světa je osvětlená hranice mezi Indií a Pákistánem, stejně jako kontrast v temnotě ponořené Severní Koreje a dravě zářícího jižního souseda, včetně rozzářené demarkační linie. Ve světle se utopil i bohatý Singapur, Katar nebo Kuvajt.

Lidská města se zpravidla rozšiřují podél pobřeží a dopravních sítí, jsou tak patrné obrysy mnoha kontinentů. Mezistátní dálniční systém Spojených států amerických se jeví jako mřížka spojující světlejší body městských center, v Rusku je transsibiřská magistrála věnčitou tepnou táhnoucí se z Moskvy středem Asie až do Vladivostoku. Řeka Nil, od Asuánské přehrady po Středozemní moře, je další světlou stopou prořezávající jinak temný region severní Afriky.

I více než 100 let po vynálezu elektrického světla zůstávají některé regiony řídce osídlené a neosvětlené. Antarktida je zcela temná, podobně jako vnitrozemské džungle Afriky a Jižní Ameriky. Málo osvětlené jsou i pouště v Africe, Arábii, Austrálii, Mongolsku a Spojených státech, stejně jako severské lesy v Kanadě a Rusku nebo Himálaje.

 

Jak si užít Festival planet?

Aktuální informace najdete na stránkách www.festivalplanet.cz nebo www.hvezdarna.cz.

• Od 10. do 16. července bude vystavena Temnalóna s Terralónou (noční a denní podoba planety Země), od 1. do 8. srpna se k nim přidá Lunalón (tj. Měsíc), Marsmeloun (Mars) a Heliosféra (Slunce). Každý den vždy od 14.00 do 23.30 hodin.
• Někdy nafukujeme později, jindy naopak sfoukáváme dříve. Instalaci totiž může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou ověřte aktuální situaci.
• K cestě na Kraví horu použijte výhradně městskou hromadnou dopravu. V okolí parku není možné zaparkovat! Nejsnadnější je použít „čtyřku“. Šalina číslo 4 k nám jede od nádraží, náměstí Svobody, ulice České nebo od Červeného kostela každých deset minut. Vystoupíte až na konečné: náměstí Míru/Masarykova čtvrť. Jinou možností, jak se dostat na festival, je autobus číslo 68, který jede ze Šumavské, kolem Šelepky, Tábora a po Mučednické až na náměstí Míru. Po 23. hodině na náměstí Míru zastavuje také noční autobusová linka N89.
• Dopravní podnik města Brna v nejvytíženějších hodinách Festivalu planet nasazuje vozy s větší kapacitou, které jezdí častěji, než je uvedeno v jízdním řádu. I tak prosíme o trpělivost.
• Pokud přesto použijete automobil, respektujte prosím parkovací zóny a zákazy stání. Na pořádek dohlíží hlídky Městské policie Brno.
• Každý večer ve 20.00 je v parku u modelů připraveno krátké povídání.
• Každý večer od 21.30 (v červenci), resp. od 21.00 (v srpnu) promítá letní kino s vesmírnou duší.
• Každé odpoledne a podvečer nabízí digitárium celou řadu pořadů pro malé i velké. Program najdete na www.hvezdarna.cz, pouze tyto pořady jsou placené, vše ostatní je zdarma.
• Na hvězdárně najdete jak automaty s jednoduchým občerstvením, tak volně přístupné toalety.
• V okolí je celá řada dobrých i špatných restaurací – doporučit můžeme Monte Bú. A je tu také samoobsluha Brněnka.

Zdroj: MMB – tiskový serivs
Ilustrační foto: Pavel Gabzdyl