Na nemoci srdce a cév zemře v České republice více lidí než na všechny nádory dohromady. Kardiovaskulární choroby vezmou ročně život asi 45 000 Čechů, to je asi 40 % všech úmrtí. Pro srovnání – na rakovinu za stejné období umírá přibližně 28 000 osob. Přestože mají kardiologové k ruce čím dál vyspělejší léky, technologie a postupy, pacientů s chorobami srdce a cév stále přibývá. V roce 2022 se s nemocemi oběhové soustavy v České republice léčilo téměř 2,9 milionu lidí. Jediné opravdu účinné řešení tkví dle lékařů v prevenci. A zrovna v ní Češi za západní Evropou výrazně pokulhávají. Stovky expertů budou i o tom mluvit od 4. do 7. května na XXXII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně.
„Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř 3 miliony obyvatel – jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC. Účinným nástrojem, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví, je prevence. „Bohužel česká populace se na rozdíl od západních evropských zemí nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc – 40 let komunismu v nás nastolilo určitou pasivitu a víru, že naše zdraví je věc ostatních – že se lékař postará.
Češi se stále drží starých návyků, nechtějí se měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. A to platí jak v primární prevenci, tak i poté, co k nějaké srdeční či cévní příhodě dojde, tedy v sekundární prevenci,“ pokračuje prof. Ošťádal. Příkladem pasivity je například fakt, že hodnoty cholesterolu (který se ukládá v cévách, způsobuje kornatění tepen, tzv. aterosklerózu, a výrazně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice) si nechá změřit pouze polovina rizikové populace. Česká populace se vyznačuje také vysokým počtem aktivních kuřáků, vysokou spotřebou alkoholu, vysokým podílem obézních jedinců nebo nízkou pohybovou aktivitou – to všechno jsou rizikové faktory onemocnění srdce a cév. Kardiologové věří, že stávající stav může výrazně zlepšit důsledné informování veřejnosti o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou.
Lékaři na svém kongresu také představí nové doporučené postupy, které určují, jak k pacientům s nemocemi srdce a cév nejlépe přistupovat. „Nová doporučení pro léčbu srdečního infarktu kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji léčíme relativně mladého, jinak zdravého pacienta s prvním infarktem a jinak člověka, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou,“ vysvětluje kardiolog. Připomíná také, že by se všichni lidé, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci potýkají, měli nechat očkovat proti chřipce. Nejnovější mezinárodní studie totiž prokázaly, že u pacientů po infarktu právě očkování snížilo riziko úmrtí o více než 40 %.
Zdroj a ilustrační foto: Česká kardiologická společnost
