V brněnských Kounicových kolejích se ve středu 8. května sešli představitelé města s dalšími významnými hosty, aby si připomněli konec 2. světové války. Pietním aktem uctili památku obětí nacistického režimu. Od konce války uběhlo 74 let.

V areálu Kounicových kolejí položili účastníci aktu květiny a věnce k pomníku Vlastence, který se nachází na bývalém popravišti. „Kounicovy studentské se staly symbolem smutku, bezpráví, bolesti a smrti. Je nezbytné si tuto černou kapitolu dějin neustále připomínat. Zejména dalším mladým generacím by se mohlo možná zdát, že se jich doba minulá vůbec netýká. Ale není tomu tak. Je třeba nezapomenout na 60 milionů obětí 2. světové války, 1350 lidí, kteří v těchto místech zemřeli. Je nezbytné stále bojovat proti násilí, chránit a bránit základní lidské svobody a hodnoty,“ řekla primátorka města Markéta Vaňková.

Z představitelů města se kromě ní vzpomínkové sešlosti zúčastnil také náměstek Robert Kerndl a dvojice radních Róbert Čuma a David Grund. Nechyběli ani zástupci brněnských vysokých škol, parlamentu, nejrůznějších organizací a v neposlední řadě váleční veteráni a příbuzní těch, kteří v Kounicových kolejích zemřeli.

Kounicovy koleje mají bohatou historii. V roce 1908 daroval český vlastenec hrabě Václav Robert Kounic svůj dům, který měl následně sloužit pro ubytování studentů. Inicioval také vznik nadace pro vybudování studentských kolejí. Ty vznikly až po první světové válce a studentům sloužily do 17. listopadu 1939. V tento den je obsadilo gestapo a pod záminkou ilegální odbojové činnosti odtud bylo odvlečeno 173 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen.

V lednu následujícího roku se koleje změnily v policejní věznici řídící úřadovny brněnského gestapa. Objekty byly obehnány drátěným plotem, interiér přeměněn v cely, výslechové místnosti a shromaždiště transportů do koncentračních táborů.

Na dvoře kolejí vzniklo popraviště, na kterém za přihlížení brněnských Němců vyhasly životy více než 1300 lidí. Byly zde zřízeny tři šibenice a střelbou se popravovalo paradoxně přímo pod sgrafitem sv. Václava – patrona české země – pod nápisem „…nedej zahynouti nám, ni budoucím…“.
Zdejší věznicí prošlo na cestě do koncentračních táborů a na německá popraviště také mnoho vojáků Rudé armády i zajatců z Anglie, Spojených států amerických a odjinud.

Po skončení druhé světové války se staly Kounicovy koleje svědkem dalších poprav a mučení, které byly tentokrát páchané na kolaborantech, nacistech, ale i nevinných Němcích. Od roku 1978 jsou Kounicovy koleje národní kulturní památkou. Byla zde zřízena historická expozice a památník připomínající hrůzy nacistického režimu. V současnosti koleje opět slouží původnímu účelu a ubytováni tu jsou studenti Veterinární a farmaceutické univerzity Brno.

Zdroj a foto: MMB