I v dnešní době se často stává, že lidé doma použitý jedlý olej vylévají do dřezu, záchodu nebo různých výlevek. Zdá se to jako nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak se přepáleného tuku zbavit. Takovéto zacházení s použitými oleji z domácností škodí životnímu prostředí, a navíc způsobuje i značné materiálové škody.
Oleje a tuky se totiž usazují v odpadním potrubí, které postupně zanáší, až ho zcela ucpou. Především v panelových domech se tak může velmi snadno stát, že místo do kanalizace kvůli ucpanému potrubí začne odpadní voda vytékat v níže položených bytech. Náklady na opravu zanesené kanalizační přípojky se mohou vyšplhat na několik tisíc. V horším případě může neřízená likvidace olejů a tuků značně poškodit kanalizační infrastrukturu a problémy způsobují i v čistírnách odpadních vod.
Nakládání s odpadními oleji upravuje novelizace vyhlášky k zákonu o odpadech z roku 2018, která od ledna 2020 stanoví obcím povinnost celoročního odděleného sběru jedlých olejů a tuků. „Pro tyto účely máme již dnes na všech brněnských sběrných střediscích rozmístěny černé plastové popelnice s nálepkou označující, že jde o nádoby určené k odkládání olejů z domácnosti. Lidé by je měli přinášet v uzavíratelných obalech, například PET lahvích, uzavřených kbelících nebo kanystrech. Naše společnost zajistí jejich předání k dalšímu zpracování v souladu s platnou legislativou,“ přiblížil předseda představenstva Filip Leder.
Pokud Brňané nechtějí nebo nemohou odevzdat láhev použitého oleje na sběrné středisko, mohou ji umístit v uzavřené PET lahvi i do běžné černé popelnice na směsný komunální odpad. Z toho se totiž v brněnském zařízení na energetické využívání odpadu SAKO vyrábí teplo a elektřina a zároveň se šetří primární zdroje jako je ropa, zemní plyn nebo uhlí. V konečném důsledku se tak z odpadních olejů stává palivo stejně jako při jejich recyklaci jakoukoliv jinou technologií.
„V Brně jsme před většinou obcí České republiky o krok napřed tím, že směsný komunální odpad vznikající na našem území neukládáme na skládky, ale energeticky ho využíváme. To dokážeme i s použitými jedlými tuky a oleji, protože v našem zařízení je jejich energetické využití snadno dosažitelné při splnění přísných environmentálních parametrů. Těší mě, že díky dlouhodobě funkčnímu a bezpečnému technologickému zařízení na energetické využívání odpadů mohou Brňané nakládat s odpady jednodušeji i za nižších celkových nákladů než v převážné většině obcí, které tyto podmínky nemají,“ doplnil Filip Leder.
Dále občané Brna často řeší, kam se starými pneumatikami. Do popelnice nebo kontejnerů rozhodně nepatří. Občané je mohou zanechat přímo v pneuservisu, kde je prováděna jejich výměna, nebo předat jejich výrobcům, prodejcům a distributorům, kteří mají v rámci zpětného odběru výrobků povinnost je zdarma převzít.
Brňané mohou pneumatiky předat i na některých sběrných střediscích, avšak nikoliv jako výrobek s ukončenou životností, ale jako odpad. Odevzdat je ale můžete jen na vybraných z nich. Z celkového počtu 37 středisek, které společnost SAKO obsluhuje, jich pneumatiky odebírá 14. Jejich seznam je snadno dohledatelný na webových stránkách www.sako.cz. Převzetí pneumatik jako odpadu je zpoplatněné 30 korunami za pneumatiku bez disku a 55 korunami za pneumatiku s diskem.
Sběrná střediska odpadu odebírající staré pneumatiky: Ukrajinská, Košuličova, Dusíkova, Jana Svobody, Páteřní, Zámecká, Plástky, J.Faimonové, Rysova, Oblá, Mikulčická, Sladovnická, Adamovská, Pod Kopcem.
Zdroj a foto: SAKO Brno
